Šj Olešská – koncept interiéru školní jídelny
Snaha o propojení vzdělávání v oblasti potravin a zlepšování kultury stravování v prostředí jídelny.
Školní stravování se stále potýká s důsledky toho, že nutriční a výživová hodnota pokrmů a zpracovávaných surovin bývá často víceméně jediným sledovaným měřítkem jeho kvality. Stravovací návyky dětí jsou navíc stále soustředěny spíše k tradičním a na trhu běžně dostupným klasickým jídlům (omáčky, knedlíky, pizza, hranolky, smažená jídla…). Je proto velmi důležité usilovat o změnu tohoto nepříznivého trendu a snažit se děti různými způsoby vést ke konzumaci ryb, luštěnin, čerstvého ovoce a zeleniny, tedy pokrmů racionálních, nutričně vyvážených a výživově hodnotných.
Jsem přesvědčen, že pouze podáním pokrmu, byť chutného a připraveného z čerstvých surovin, které ovšem dítě nezná, nebo na ně není zvyklé, nemůžeme být dostatečně úspěšní, pokud nebude souběžně v prostředí školy a školní jídelny obklopeno dobře podanými, cílenými informacemi vztahujícími se k oblasti potravin a vztahu k jídlu i jeho konzumaci a pokud nebude prostor školní jídelny místem, na které se dítě těší.
Zlepšování kultury stravování
Problematiku zlepšení kultury stravování v prostoru školní jídelny lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí:
- Zajištění vhodných akustických podmínek školních jídelen
- Pořízení vhodného restauračního nábytku
- Celkově příjemné a útulné stravovací prostředí školní jídelny
- Osvěta v oblasti potravin formou dekorací v prostředí jídelny podaná nenásilnou formou
- Servis pokrmu na talíř
- Ochota a vřelost personálu na výdeji, příjemný personál
Problematika prostoru školní jídelny v obecné rovině
Nejen akustika, ale i komfort a útulnost prostředí jídelny má zásadní dopad na psychologii strávníka. Je nutné se proto i touto problematikou zabývat a zajistit strávníkům vhodné podmínky při konzumaci stravy, vytvářet pohodlné a příjemné prostředí pro stolování ve společenském prostoru, kterým školní jídelna bezesporu je. Aby školní jídelna plnila také svou výchovně-vzdělávací roli, musí být kromě kvality jídla, podoby a uspořádání místnosti důkladně řešena její akustika a pohodlí strávníků a vytvořeno
příjemné prostředí pro stolování. Doba oběda je část dne vymezená společenské události a přátelským kontaktům. Rozvrh výuky by měl ideálně pamatovat i na „rekreaci“, pro kterou by měla být rezervována doba mezi ukončením výuky a začátkem jídla. Cílem by mělo být, aby děti vybily svou energii na hřišti, a ne ve školní jídelně. Školní jídelna je společenským a kulturně vzdělávacím prostředím po celou dobu školní docházky. Strávníci by se měli do těchto prostor těšit a cítit se zde dobře.
Je zcela zásadní, aby prostředí jídelny bylo příjemné, uvolněné a přívětivé. Přestávka na oběd je koneckonců tou nejdůležitější z přestávek.
Ilustrace pro realizaci paternu pro polep sloupů v prostorách jídelny. Cílem bylo vytvořit detailní tapetu s motivy potravin a oživit a zjemnit tak výrazné sloupy v interiéru
Ukázky edukačních ilustrací s cílem poskytnout různé zajímavosti a informace z oblasti běžně dostupných potravin.
Důraz při výběru informací byl kladen na zdravou výživu. Mladý strávník je tak v jídelně obeznámen s výhodami konzumace zeleniny, ovoce a jiných zdravých a výživných potravin, což má vliv na jeho gastronomické návyky do budoucna.
„Dobrou chuť“ v 9 světových jazycích.
Ilustrace s tematikou rozdělení masa hovězího a vepřového, jednotlivých částí anatomie zvířete a jejich názvů. I pro mnoho dospělých strávníků jsou termíny jako „hrudí“, „květová špička“ či „panenka“ v hádankou.
Hladina hluku je obecně ve školních jídelnách i školách samotných velmi vysoká a může být příčinou podrážděnosti a únavy, a to jak mezi dětmi, tak i mezi dohlížejícími pedagogy a pracovníky kuchyně. K této problematice se kromě orgánů BOZP, hygieny, Ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu věnuje rovněž Světová zdravotnická organizace, přičemž všechny tyto instituce doporučují přijímat protihluková opatření. Dopad hluku na zdraví totiž spočívá v přechodném, či dlouhotrvajícím postižení fyzických, psychických, nebo sociálních funkcí.
Bylo zjištěno, že v jídelnách s dobrou akustikou a v hezkém prostředím děti:
- zkonzumují celý oběd,
- mohou si u stolu dobře popovídat,
- jsou méně agresivní,
- více si váží hezké jídelny a příjemného prostředí,
- pozitivněji referují o stravovací službě svému okolí.
Podobnou a velmi důležitou roli má pro strávníky zdravé a pohodlné sezení.
Strávníci ŠJ Praha 10 hodnotí a jsou pro ně důležité tyto aspekty:
- dobře se najíst,
- servis pokrmu na talíř,
- ochota a vřelost personálu školní kuchyně,
- příjemné stravovací prostředí a jeho dobrá atmosféra.
Řešením problematiky stravovacího prostředí a vytvářením dobré kultury stravování v prostoru školní jídelny, pěstováním vztahu k jídlu nejen touto formou chce ŠJ Praha 10 přispět k dosažení potřebného propojení vzdělávání a stravování v Praze 10.
Organizace Školní Jídelna Praha 10 p.o. (ŠJ Praha 10) je provozovatelem školního stravování a zajištuje stravování na 13 základních školách v Praze 10. Máme přímou zkušenost, že děti své stravovací prostředí (školní jídelnu) vnímají velmi citlivě a v jejich životě má velmi důležitou roli. Zjistili jsme, že se děti po provedených úpravách v jídelně (lepší akustika, příjemnější a útulnější prostředí, příjemná atmosféra…) chovají a cítí lépe. Více si „svého“ společenského prostoru váží a rádi se do něj vracejí. I personál kuchyně se v takovém prostředí cítí lépe.
Jsem přesvědčen, že soustředit pozornost také k prostoru školní jídelny a zlepšování kultury stravování je jednou z dalších cest k budování vztahu k jídlu. Ostatně, jak chutná nám, když je v restauraci hluk? Ruku na srdce: vracíme se rádi do zařízení, kde jsme se sice dobře najedli, ale necítili jsme se tam příjemně? Jistě víme, že prostředí školní jídelny hraje u dětských strávníků, ale i u učitelů při vyhodnocování zpětné vazby kvality stravování roli až ve výši 34 % z celkového hodnocení.
Jak docílit konzumace pokrmů, které dítě ze svého domácího prostředí nezná? Je nemálo případů, kdy se děti teprve ve školní jídelně setkají s určitými druhy potravin a pokrmů a odmítají je jíst proto, že o nich vlastně vůbec nic nevědí. Říci, že je to „zdravé“, „výživově hodnotné“, či „plynoucí z Nutričního doporučení“ v současné době nestačí, neboť na to děti přestávají slyšet. Ony chtějí vědět „proč“. Naše pojetí „dekorací“ ve školní jídelně Olešská je pilotní projekt a je snahou o osvětu v oblasti potravin nenásilnou formou v prostředí jídelny. Tato problematika je samozřejmě daleko obsáhlejší a pouze dobrá akustika a úprava a výzdoba jídelny ji neřeší, ale mé zkušenosti mi říkají, že zabývat se kulturou stravování a prostředím školní jídelny je krok správným směrem, což potvrzují i dosavadní velmi dobré ohlasy. Jsem velmi rád, že v tomto směru nám zřizovatel naší organizace, tedy Městská část Praha 10, stejně jako příslušný odbor školství, vycházejí maximálně vstříc a plně nás podporují.
Mgr. Jaroslav Vrtiška
Ředitel organizace
Školní Jídelna Praha 10
Dobrý den pane řediteli,
jsme nadšeni vizuálním zpracováním Vaší školní jídelny. Mohu Vás poprosit o informaci, kdo byl zhotovitelem této výzdoby? Rádi bychom podobným způsobem zlepšili i naši jídelnu.
S pozdravem Markéta Pfeiferová
zástupce ředitelky ZŠ T. G. Masaryka, Jihlava